Hrál příštím přílivům v bárce chtěl se svézt Kráčel, jak na oslavu váhání, pryč od davu a strádání,/smířen s temperou/ můj námořník. k příštím přílivům Štíhlou a vyzdobenou přídí zval, co kapesníků snících dam/líně táhl stín/ loučí se s ním. k příštím přílivům Hádej, kdy tenhle obraz vítal svět, to bylo mně snad míň než pět /vláčí zvolna stín/ a jemu víc. (Přídí bloumá, vábí chládkem svým, sítí houpá, půjčil jí svůj stín, šátkem mávnout chtěl, však není čím) (Přídí bloumal, hrál a chládkem svým sítí houpal, půjčil jí svůj stín, šátkem mávnout chtěl, však neměl čím) Hrál příštím přílivům, v bárce chtěl se svézt Hádej, kdy tenhle obraz vítal svět, to bylo mně snad míň než pět /s modrou temperou/ a jemu víc. k příštím přílivům Šálou byl zahalen můj námořník, já přikreslila tváři knír, /příštích přílivů/ s dýmkou si hrál. v bárce chtěl se svézt Zůstal ti v koutě po něm prázdný rám, to nechci slyšet, říkáš krám, /s modrou temperou/ secesní kýč. k příštím přílivům Snímám ten v rozích zašlý bílý stín, co po obrazech nejde smýt, /k příštím přílivům/ skrýš pro něj mám. v bárce chtěl se svézt Kráčel, jak na oslavu váhání, pryč od davu a strádání,/s modrou temperou/ můj námořník. k příštím přílivům
nahoru
© Agentura MM Praha | Helena Vondráčková ® design a realizace Studio LD