Nebi vezmu půlku duhy a z ní dám si róbu šít, vždyť módním vzorem prý jsou pruhy a já přece musím s módou jít. Duha, to je látka vzácná, když ji slunce naleští a ten, kdo ji chce mít, musí rychle jít, musí pro duhu hned po dešti. K obzoru mé nohy běží, duha je dál a blíž, proč duha z mé touhy těží, proč jen mám s duhou takový kříž? Ve tmě mizí půlka duhy, noc můj žal teď dovrší, já nechci domů jít, duhu musím mít, klidně počkám tu, až zaprší. K obzoru mé nohy běží, duha je dál a blíž, proč duha z mé touhy těží, proč jen mám s duhou takový kříž? Ve tmě mizí půlka duhy, noc můj žal teď dovrší, já nechci domů jít, duhu musím mít, klidně počkám tu, až zaprší.
nahoru
© Agentura MM Praha | Helena Vondráčková ® design a realizace Studio LD