Je to krásné, dýchat ráno letní den. Je to krásné, vnímat barvu trávy s úžasem. Mít v ústech první sníh, jít bosá v oblázcích. Místo zdí domů vnímat vůni stromů a souhvězdí Je to krásné, slůvka citů v písku psát. Je to krásné, mámě sedmikrásky k svátku dát. Znát místa tichých dní, jít nocí měsíční. Místo aut v rukách líbat lásku v lukách, kde v stéblech zní. Jen pojď a žij si, máš tu podnájem. Však prach ten smyj si, tráva čistá je. Jen ber a žij, ať v lásce nestonáš vždyť krásné léto máš Jen pojď a zírej, co má nebe hvězd. Má stébla svírej, když se toužíš vznést. Jen přijď, kdy můžeš, čisté oči máš a cestu k nám už znáš. Je to krásné, z lásky hořet jako troud. Je to krásné, v letní trávě ráno procitnout. Být ticho bez tůček, pár krůčků potůček. Místo zdí hlučných vnímat vánek luční, který vypráví. Tak pojď a žij si, tráva čistá je. Já znám tě, čí jsi, máš tu podnájem. Jen ber a žij si, ať v lásce nestonáš, vždyť krásné léto máš. Jen přijď a zírej, co má nebe hvězd. A stébla svírej na rozcestí cest. Jen přijď, kdy můžeš, čisté oči máš a cestu k nám už znáš. Já říkám těm, co rádi nevěří. Máš fůru krásy téměř u dveří. Je přátelská, sváteční, my klidně projdem kolem ní.
nahoru
© Agentura MM Praha | Helena Vondráčková ® design a realizace Studio LD