V malém těsném pokojíku na zem usedal, na foukací harmoniku smutné písně hrál. Ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí, ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí. Maloval tam velká plátna, jenom pro ně žil, i když nebyla prý špatná, nikdo nekoupil. Ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí, ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí. Když jsme byli ještě chudí, dírou v okně někdy přišel mráz, přišel mráz. Neznali jsme chvilku nudy a i trochu lásky bylo v nás, bylo v nás. Byl moc velkej a byl bohém, tak jsem žila s ním, potom jsme si dali sbohem a šli za štěstím. Ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí, ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí. Ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí, ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí, ne ne ne to už se nevrátí, už jsme bohatí.
nahoru
© Agentura MM Praha | Helena Vondráčková ® design a realizace Studio LD
