- sólová verze - duet
Vím, jak jsi háklivý na přesný řád, tradic a návyků se nelze vzdát. Vánoční soukromí chceš mít, jak měls, návraty k rodičům a Jingle Bells. Což takhle zásad svých se pro mě zříct, nejsme jen přátelé, jsme snad i víc. Odpusť, že ptám se dál, proč zdobit máš jen svůj vlastní strom, proč ne ten náš? I já snad zářit mám v těch větvích, zářit od začátků jak spasný břeh v tvém světě bezbřehém. Vždyť možná já jsem jeden ze tvých vážných nedostatků a rázem třeba najdeš Betlém. Když mě přijmeš do svých svátků. Vím, že sen vánoční vždy sníváš sám, měl bys mě pozvat tam, kam vstoupit mám, mohla bych šťastně znít v tvých rolničkách, potichu vešla bych jen po špičkách. I já snad zářit mám v těch větvích, zářit od začátků jak spásný břeh v tvém světě bezbřehém. Vždyť možná já jsem jeden ze tvých vážných nedostatků a rázem třeba najdeš Betlém. Když mě přijmeš do svých svátků. O ta vrátka tajná, o ta jen tě žádám, třeba smích v nich schází a ten ti já dám. I já snad zářit mám v těch větvích, zářit od začátků jak spásný břeh v tvém světě bezbřehém. Vždyť možná já jsem jeden ze tvých vážných nedostatků a rázem třeba najdeš Betlém. Když mě přijmeš do svých svátků s mou láskou. Když mě přijmeš do svých svátků.
Ona: Vím, jak jsi háklivý na přesný řád. Tradic a návyků se nelze vzdát. Vánoční soukromí chceš mít, jak měls. Návraty k rodičům a Jingle Bells. On: Což takhle zásad svých se pro mě zříct? Nejsme jen přátelé, jsme snad i víc. Odpusť, že ptám se dál, proč zdobit máš jen ten svůj vlastní strom, proč ne ten náš? Oba: I já snad zářit mám v těch větvích, zářit od začátků, jak spasný břeh v tvém světě bezbřehém. Vždyť možná já jsem jeden ze tvých vážných nedostatků a rázem třeba najdeš Bethlehem, když mě přijmeš do svých svátků. On: Víš, že sen vánoční vždy snívám sám./Ona: Hm - á Rád bych tě pozval tam, kde svůj svět mám. Ona: Mohla bych šťastně znít v tvých rolničkách, potichu vešla bych, jen po špičkách. Oba: I já snad zářit mám v těch větvích, zářit od začátků, jak spasný břeh v tvém světě bezbřehém. Vždyť možná já jsem jeden ze tvých vážných nedostatků a rázem třeba najdeš Bethlehem, když mě přijmeš do svých svátků. On: O ta vrátka tajná, Ona: o ta já tě jenom žádám. Oba: Možná smích ti schází a ten ti já On: dám. Ona: dám. I já snad zářit mám v těch větvích, zářit od začátků, jak spasný břeh v tvém světě bezbřehém. Vždyť možná já jsem jeden ze tvých vážných nedostatků a rázem třeba najdeš Bethlehem, když mě přijmeš do svých svátků. On: Jen s láskou tvou. Ona: Když mě přijmeš do svých svátků. Oba: Když mě přijmeš do svých svátků.
up
© Agentura MM Praha | Helena Vondráčková ® design and realization Studio LD