Mám ráda cestu lesní, po ní bosa jdu a nevím kam, můj táta doma běsní, že zas pryč utíkám. A já sukni vykasanou, cítím les a ten mi dovolí být chvíli lesní pannou a nejít do školy. Kousek dál, támhle na pasece, sen budu mít, jak laň bílá nocí k řece chodí a hvězdy jí chce pít. Dál velkých jahod vůni pusa dostala i když jsem ji dlouho myla v tůni, rudá zůstala. Dál láká cesta lesní, bosá noha zpátky pospíchá, můj táta doma běsn a mě to nepíchá. Já mám sukni vykasanou, prosím les, ať jen mi dovolí být sem-tam lesní pannou a nejít do školy. Kousek dál, támhle na pasece, zůstanu stát. Snad laň bílá pude k řece, musím jí říci, že jdu spát. Víc velkých jahod žádá pusa dotčená. Proto za trest, že je má tak ráda, bude červená bude červená bude červená.
up
© Agentura MM Praha | Helena Vondráčková ® design and realization Studio LD