Když mi říká, že jsem krásná, hned jsem rudá jako mák a ne-li víc. Jako naschvál si pak vlasy spustím, nikdy nevím dál, co na to má se říct. Když se uklidním, odpovím na půl úst jen tak: Páni, ty jsi lhář. Ale potají jdu k zrcadlům, jdu blízko k nim a prohlížím svou tvář. Vždyť, kdo krásu nevidí, světu jí nepřidá. Pochval strom a plno má květů, léto chval a děkuj létu a je bez mraků. A kde slepě muž a žena jdou, nevidouce nenajdou plno zázraků. Pochval strom za zelený listí, pochval jej a budeš jíst jablka červená. A hlaď kytku zvadlou předloni, a spolu s ní se rozvoní i růže tvá. Jsi krásná, to mi řek, to řek, balzám na mou líc. A co zmůže skříňka líčidel, co make-up, pár slov je víc. Vždyť jejich zvuk dal mé tváři smysl, jak ho dá krev tepnám a nebo toulci šíp. Ano mám v sobě sedm krás, tak hleď, abys je nepropás, jen se dívej líp. Vždyť, kdo krásu nevidí, světu jí nepřidá Pochval strom a plno má květů, léto chval a děkuj létu a je bez mraků. A kde slepě muž a žena jdou, nevidouce nenajdou plno zázraků. Pochval strom za zelený listí, pochval jej a budeš jíst jablka červená. A hlaď kytku zvadlou předloni, spolu s ní se rozvoní i růže tvá. Pochval strom a plno má květů, léto chval a děkuj létu a je bez mraků...
наверх
© Agentura MM Praha | Helena Vondráčková ® дизайн и реализация Studio LD